Před několika dny proběhla na Karlově universitě v Praze mezinárodní konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod a Team4Ukraine na takové akci nemohl chybět. Nelegitimní ovlivňování akademického prostředí patří k dalšímu druhu agrese ze strany Ruska a je součástí jeho nepřátelského působení proti suverénním státům.
Je skvělé, že naše největší a nejstarší vysoká škola sehrává klíčovou roli v posilování institucionální odolnosti akademického prostředí. Na Univerzitě Karlově působí manažerka institucionální odolnosti, která tuto oblast spravuje, implementuje klíčová opatření a stojí za přípravou této mezinárodní konference nejen po obsahové, ale i organizační stránce. Akce se zúčastnili odborníci z Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Ministerstva vnitra, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zahraniční experti a přední specialisté na Rusko a Čínu Michael Romancov a Martin Hála.
Vystoupení Dr. Glena Tifferta ze špičkového think-tanku Hoover Institution při Stanfordově universitě v Kalifornii bylo velkým přínosem pro konferenci. Tiffert je vzděláním historik a v Hoover Institution se zabývá zejména bezpečností a integritou vědy a výzkumu nejen v akademické sféře ale i ve firemním prostředí, která je stále více ohrožena působením autoritářských režimů.
Zde je krátké shrnutí hlavních bodů vystoupení Dr. Tifferta. Současná věda se stále více globalizuje, a proto je třeba hledat nové nástroje k zajištění její bezpečnosti. Stará pravidla přestávají platit a je třeba se začít adaptovat na novou realitu, kde již nemusí platit stará binarita bezpečný partner vs. rizikový partner či civilní výzkum vs. obranný výzkum. Stále více platí, že se ve výzkumu pohybujeme v jakési šedé zóně, kde je třeba autonomě a chytře zvažovat, zda je případný výzkumný partner bezpečným přínosem či hrozbou. Stejné to je u předmětu výzkumu, protože do kategorie dvojitého užití (dual use) tedy civilního i vojenského, spadá dnes již prakticky vše. Je tedy třeba zásadně změnit paradigma uvažování nad rozvojem a ochranou výzkumu, ale i rozsahem bezpečnostních opatření a celého bezpečnostního povědomí. Žijeme v době, kdy Západ již nemá jasnou technologickou převahu nad svými protivníky a tito protivníci navíc jednají s větší a větší asertivitou a agresivitou. Je čas na změnu vnímání bezpečnosti, a to na kvalitativní i kvantitativní úrovni, začít být proaktivní a o vlastní bezpečnosti uvažovat chytře a pružně.
Jedním z dalších vystupujících byl Dr. Otakar Fojt, který pracuje jako vědecký atašé Britského velvyslanectví v Praze. Dr. Fojt ve svém příspěvku kladl důraz na bezpečný výzkum (trusted research) a poukázal na nebezpečné vlivové působení cizích mocí a nelegitimní ovlivňování, které může mít formu ohrožení pověsti, krádeže know-how, získávání elit (elite capture), kontrola a manipulace diaspor a podpory nepřátelských narativů. Právě získávání elit, manipulace diaspor a nepřátelské narativy jsou časté ruské zbraně zvláště v souvislosti s ruskou agresivní válkou proti Ukrajině. I do českých sdělovacích prostředků se dostala informace o působení Ruských (sovětských) agentů na akademiky v Kanadě a rozšiřování kremelské propagandy o „ukrajinských nacistech“.
Budování institucionální odolnosti se tedy ukazuje jako jeden z klíčových komponentů celkové bezpečnosti ČR. Ostatně důraz na odolnost státu, společnosti a občanů je jedním ze zásadních konceptů naší národní bezpečnosti, kterou popisuje Obranná strategie ČR z roku 2023, kterou připravilo Ministerstvo obrany a o odolnosti naší společnosti často hovoří i náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka.
Odolnost a rezilience, tedy pružnost a schopnost fungovat v rozmanitých podmínkách se stávají základním konceptem pro budování bezpečnosti na mnoha úrovních. Ještě účinnějším prostředkem pro naši pro-aktivní ochranu je antifragilita (antifragility). Jedná se o schopnost systému zvýšit svůj rozvoj a potenciál v reakci na stresory, šoky, nestabilitu, chyby, útoky či selhání. Pojem antifragilita popularizuje Nassim Taleb ve své knize Antifragilita – Jak těžit z nahodilosti, neurčitosti a chaosu (Antifragile: Things That Gain from Disorder, 2012). Taleb klade důraz na potenciál růstu v krizi a schopnost rychle reagovat na nepředvídané události, na adaptaci na situaci místo rigidního lpění na plánech. Ve vzdělání zdůrazňuje zaměření na relevantní znalosti a dovednosti. Hlavním nástrojem, jak podle Taleba dosáhnout antifragility je přijmout novou životní filozofii inspirovanou stoicismem. Ta místo strachu klade důraz na opatrnost, bolest vidí jako informaci, chyby jako impuls k novým podnětům a přání jako inspiraci k aktivitám.
Jen odolná a antifragilní společnost dokáže odolat nepřátelskému působení autoritářských zločinných režimů, které přímo i nepřímo ohrožují naše svobody.
Autor: T. K. z Team 4 Ukraine
Powered by Froala Editor
