V pondělí 11. 12. 2023 se v Senátu konal kulatý stůl o dokumentaci válečných zločinů a dopadů ruské agrese na kulturní dědictví a životní prostředí Ukrajiny. Na monitoringu válečných zločinů v Ukrajině se dlouhodobě podílí Petr Pojman a Adam Sybera z Team4Ukraine.
Kulatý stůl byl závěrečným doprovodným programem výstavy unikátní sbírky fotografií z Charkova a Charkovské oblasti. Fotografie na výstavě pocházely od ukrajinské organizace Maidan Monitoring Information Center a od české fotografky Ivy Zimové. Záštitu nad výstavou i kulatým stolem převzal senátor Marek Hilšer.
Právě on setkání zahájil: ,,Při přípravě vernisáže jsem říkal, že by bylo dobré se sejít a pohovořit o situaci v Ukrajině a o tom, jak jí pomoci a jak jí pomáháte.”
Na výzvu pana senátora se slova chopil předseda spolku Team4Ukraine, kriminolog Petr Pojman: ,,Situace, kterou dnes pozorujeme na ukrajinském bojišti, dává odpověď na otázku, proč ruské vedení cíleně kultivovalo násilné a kriminální subkultury. Na agresi vůči Ukrajině se podílí tradiční kriminální podsvětí. Pouhým vrcholem ledovce byl Prigožin, který organizoval nábor, vybavoval jednotky a vedl svou soukromou armádu do války,” uvedl v úvodu svého příspěvku a doplnil: ,,Každé euro, každý dolar vložený do obrany Ukrajiny zachraňuje životy tady na západě.”
Ruský režim se podle Pojmana cítí ohrožen jakýmkoliv projevem svobody, protože v této chvíli jde již o režim fašistický, založený na vůdcovském principu, nacionalismu, militarismu, kultu smrti, síly a dominance. Při agresi vůči Ukrajině docházelo a stále dochází k masivnímu zneužívání mladých vojáků, kteří mají motivaci finanční, nebo vojáků s kriminální minulostí s potřebou ukojení svých deviantních potřeb. ,,Problémem prvních dnů byl naprostý nedostatek lidí, kteří by válečné zločiny zaznamenávali, lidem šlo o to zachránit si život,” dodal svědectví Petr Pojman. Jako příklad válečného zločinu uvedl situaci, kdy konkrétní osoba rozhodne o bombardování nebo ostřelování civilního objektu, vydá k tomu rozkaz a pilot nebo voják jej s tím vědomím, že jde o civilní cíl, splní. A tyto konkrétní osoby je třeba dohledat. Team4Ukraine takto asistoval například u sběru důkazů, na jejichž základě existuje podezření ze spáchání zločinu vedení agresivní války generálem Andreyem Ruzinskym. ,,Proti nám nestojí někdo, s kým lze udělat dohodu, kompromis. Pokud by Ukrajina padla, přišla by válka s NATO,” uzavřel svůj příspěvek Petr Pojman.
Velmi emotivně na přítomné zapůsobila řeč paní Tatiany Pryvalikiny, která v Izjumu přišla o své blízké. Popisovala, jak se lidé před bombardováním ukrývali ve sklepích domů a tyto domy, kde nebyli žádní vojáci ani zbraně, byly cílem náletů. ,,6. 3. 2022 jsem naposledy mluvila s maminkou. Byla schovaná ve sklepě domu. Už jsme se nikdy neviděly. 9. 3. 2022 měli Rusové udělat zelený koridor pro bezpečný odchod lidí, to ale neudělali a místo toho město bombardovali. Lidé neměli šanci se zachránit. Umřely rodiny ze sousedství. Jedné holčičce byly teprve tři roky.” Paní Pryvalikina děkovala České republice za pomoc a zároveň vyslovila přání: ,,Prosíme Českou republiku a všechny demokratické země, aby nadále podporovaly Ukrajinu, protože je to naše jediná naděje. Válka je strašná.”
Přemysl Šedý, který je v Team4Ukraine garantem projektu Božena, promluvil o masivním zaminování Ukrajiny. ,,Rusko používá veškerou munici včetně zakázané. Mina zůstává aktivní desítky let po umístění. Zaminovány jsou desítky tisíc kilometrů čtverečních, znečištění municí je srovnatelné se situací po roce 1945. Kromě min samotných je problémem i dělostřelecká munice, z níž 10-30% při dopadu nevybuchne.” Podle Šedého Rusové cíleně zaminovávají soukromé i veřejné budovy a ničí infrastrukturu. Jako příklad uvádí cílenou likvidaci zařízení pro dodávku pitné vody do Chersonu. Zaminování obrovských území má podle něj i další dopady, například chybí potraviny ze zaminovaných polí. Team4Ukraine se ve spolupráci s Dárkem pro Putina podařilo na Slovensku a v Čechách vybrat 650 tis. euro na pořízení odminovacího stroje Božena 5. V místech mimo frontu mají odminování na starost hasiči a právě jim je stroj z příspěvků slovenských a českých dárců určen. Celkově pak aktuální stav Přemysl Šedý zhodnotil slovy: ,,Jsme ve stejné situaci, jako byl západ v roce 1938. Pouze se tentokrát nejedná o Československo, ale o Ukrajinu.”
O své postřehy z říjnové monitorovací mise se podělila i reportérka Deníku N Dominika Píhová, která Petra Pojmana a Adama Syberu při jejich práci doprovázela. Jak řekla, do té doby neměla s východní Ukrajinou zkušenosti, a považuje za důležité, aby novináři psali o místech, která viděli, a lidech, které potkali. ,,Zajímalo mě, jak do monitorování válečných zločinů zasahuje česká skupina. Během dvou týdnů jsme monitorovali několik dopadů na obytné domy. V Hroze ruská raketa zabila třetinu obyvatel vesnice, která tak už nikdy nebude stejná. Válka není jen frontová linie, je to maraton, bude trvat roky, než se situace změní. Bylo pro mě důležité si uvědomit, jak násilí a zločiny ovlivňují nejen přítomnost, ale i budoucnost.” Popsala také fakt, jak se média zaměřují převážně na známá místa a velká města a neviditelné zůstávají příběhy stovek, možná i tisíců malých obcí. I jich se dotýkají ty nejhorší, ty nejvíce brutální zločiny. ,,Přítomnost českých analytiků místní berou jako záruku, že soud bude jednou válečné zločiny posuzovat spravedlivě. Team4Ukraine dělá dobrou práci, dokumentuje totiž i svědectví lidí. Zločinů se děje tolik, že je potřeba obrovská lidská kapacita, a na dosažení spravedlnosti je nutné se připravovat již nyní, když se zločiny dějí, a ukrajinská prokuratura nám ukazuje, že se to daří, a i my můžeme být toho součástí, jako je součástí Team4Ukraine,” doplnila postřehy Dominika Píhová.
Bezpečnostní analytik a spolupředseda Česko-ukrajinského fóra David Stulík na téma spravedlnosti navázal: ,,Vloni v říjnu po raketových útocích na Kyjev jsem byl u setkání ukrajinských poslankyň a německých poslanců. Když jim ukazovaly videa od svých rodin a přátel, tak jsem poprvé viděl, že si Němci uvědomili, co se děje, o čem ruský režim je. Němci mezi sebou začali debatovat, jestli by válku vyřešila smrt Putina, ale ukrajinské poslankyně je zarazily - nám nejde o jeho smrt, nám jde o spravedlnost, chceme ho vidět před tribunálem.” Podle Stulíka je již nyní evidováno přes 110 tisíc válečných zločinů. Česká policie sbírá svědectví od uprchlíků, Europol pomáhá analyticky, informačně a byl ustanoven OSINT tým, který sbírá důkazy o zločinech. Mezinárodní tribunál by musel mít mandát OSN a Rady bezpečnosti, kde je ale Rusko členem. ,,Spravedlnost bude potřebovat čas,” uzavřel svůj příspěvek Stulík.
Marek Hilšer v závěrečném slovu poděkoval za hrdinskou práci všem, kteří na Ukrajinu jezdí a podávají svědectví. Je podle něj až neuvěřitelné, co se v dnešní době může dít, je důležité to sledovat a docílit spravedlnosti. ,,Snad se jednou podaří, aby pravda zvítězila a spravedlnost byla dána na stůl,” uzavřel diskuzi senátor Marek Hilšer, pod jehož záštitou se setkání na půdě Senátu konalo.
Powered by Froala Editor
