Česká nevládní organizace Team4Ukraine ve spolupráci s organizací Maidan Monitoring Information Center připravila veřejné setkání a výstavu fotografií o válečných zločinech a ničení civilní infrastruktury v Izjumu, který se v roce 2022 na několik měsíců ocitnul pod okupací ruských vojsk. Akce probíhala za účasti Bijana Sabeta, velvyslance USA v ČR.
Izjum se nachází v Charkovské oblasti a před válkou byl počtem obyvatel nad čtyřicet tisíc srovnatelný například s Mladou Boleslaví. Po ruské invazi v únoru 2022 se stal na dlouhé týdny místem těžkých bojů, čelil záměrnému ničení infrastruktury a obytných budov. Svědecké výpovědi uprchlých vypovídaly o honech na lidi, rabování, únosech. Po osvobození při protiofenzivě ukrajinské armády v září 2022 byl v blízkosti města nalezen masový hrob, ve kterém se nacházelo přes 440 obětí včetně žen a dětí. Mezi první dokumentující válečné zločiny ve městě patřil český kriminolog a předseda Team4Ukraine Petr Pojman:,,Po desátém září, těsně po osvobození města, jsme monitorovali situaci a hovořili s místními obyvateli a ti zmiňovali, že se poblíž nacházejí masové hroby. To se bohužel potvrdilo. Kolem dvacátého září začaly probíhat exhumace, kterých jsme se účastnili, byli jsme přítomni i při jejich ukončení. Později jsme měli možnost hovořit s lidmi, kteří tam nalezli příbuzné. Doteď ale nebylo přes sto těl identifikováno.”
Na setkání v Americkém centru hovořila i paní Tatiana Pryvalikina, která v Izjumu přišla o maminku. Části jejího těla byly nalezeny v troskách budovy, ale na pohřebišti, kde měly být ostatky uloženy, se později při odkrývání nalezlo tělo jiné osoby. Naposledy byly matka s dcerou ve spojení v březnu 2022, kdy se před útoky okupantů ukrývala ve sklepě domu. Popisovala i osudy svých známých, kteří přišli o malé děti nebo kteří důvěřovali informacím ruské armády o vytvoření koridoru pro bezpečný odchod lidí z obléhaného města, při jehož zřízení ale ruská armáda nepřestala město bombardovat. Bombardování civilní infrastruktury probíhalo podle popisu paní Pryvalikiny od šestého března. Pod troskami bylo mnoho obětí, i ty byly na masové pohřebiště převáženy. K pohřbívání docházelo se zpožděním, březnové oběti byly pohřbeny až v květnu, tedy v době, kdy město již bylo plně kontrolováno ruskou armádou. Pan velvyslanec poděkoval svědkyni za to, že se odhodlala o těchto těžkých zkušenostech hovořit, a přislíbil další pomoc její zemi.
Po přímém svědectví následovala diskuze. Ta byla podle Petra Pojmana více obecná, zájem lidí směřoval spíše na globální otázky. Závěrem došlo na konstatování, že monitoring a vyšetřování válečných zločinů je mezinárodně stále podceňované, nedostatečné. Expertů na tyto činnosti jsou v Ukrajině maximálně stovky a válečných zločinů jsou páchány desítky tisíc.
Výstava je v Americkém centru v Praze (Tržiště 13, Praha 1) přístupná do 28. března 2024 při veřejných akcích nebo po předchozí domluvě.
Foto : Ester Geislerová
Powered by Froala Editor
