Na přelomu února a března vyvrcholila společná několikaměsíční akce Dárku pro Putina, Team4Ukraine a celé řady dalších českých a slovenských humanitárních organizací s názvem Operace Oksana - tak se totiž jmenovala sanitka, kterou Dárek pro Putina dodal ukrajinské armádě v roce 2024.
Podle Ženevských konvencí je zdravotnický personál, jedno zda civilní nebo vojenský, chráněn. Nesmí na něj být útočeno a bráněno mu ve výkonu služby. Sanitky jsou chráněné objekty a nesmí být terčem útoku.
Jenže Rusko tyto dohody vůbec nedodržuje, naopak je opakovaně a úmyslně porušuje. Sanitky, zdravotníci, nemocnice jsou pro ruské barbary jedním z prioritních cílů. Sanitku Oksanu zničil ruský dron, a zabil při tom tři lidi.
Proto v létě 2025 vznikl nápad, uspořádat v rámci Dárku pro Putina společnou CZ-SK sbírku, vybrat částku jeden milion EUR, a nakoupit za ně hned 50 „evakuačních sanitek“ (tj. spíše jeepů - offroadů 4x4 než klasických sanitek).
Auta se shromažďovala průběžně, tak jak na ně spřízněné autobazary dávaly tipy. A protože hodní lidé poslali mnohem více peněz, než byla cílová částka, jelo jen v první vlně nakonec přes 70 aut, a další vlny budou pokračovat. Většina jsou pick-upy 4x4, ale je mezi nimi i několik sanitek, dodávek, dokonce jedno hasičské auto - podle toho, co si ukrajinští partneři „objednali“.
Vzhledem k počtu vozidel a řidičů bylo rozhodnuto vézt auta z ČR na Ukrajinu vlakem. Nakládka proběhla v pondělí. 25 vagónů po 3 autech, a dva rychlíkové vagóny - jeden spací, a jeden konferenční vůz, kde lze sedět, jíst a povídat si. Délka vlaku přes půl kilometru, hmotnost skoro 1000 tun.
Pro řidiče akce začala v úterý večer jejich společným briefingem. T4U měl na starost blok programu na téma bezpečnost. Dále T4U zajišťoval vše potřebné pro dva z celkem devíti konvojů, a 24/7 dohledové centrum pro všechny konvoje.
Vlak vyrazil v úterý večer. Na Ukrajinu dorazil podle plánu ve čtvrtek dopoledne. Následovala vykládka, rozřazení vozidel do konvojů, roznos zdravotnických batohů a baterií Ecoflow do každého auta. Když konvoje konečně vyrazily na své trasy, slunce už pomalu zapadalo.
Jeden konvoj T4U míří do Ternopilu, druhý až do Charkova. Přes 1000km sám v autě..
Pátek ráno. Kombinace chvilkové nepozornosti, namrzlé silnice a řízení cizího auta si vybírá daň. Jedno naše auto má nehodu – na výjezdu z kruhového objezdu dostává smyk a letí ze silnice. Neskutečným štěstím mine protijedoucí kamion a osobák, trefí mezeru mezi sloupem dopravní značky a zábradlím mostku, a dole pod svahem se zapíchne čumákem do měkkého podmáčeného terénu. Řidič je v pořádku, auto jde nastartovat. Kurtna, druhé auto, vytáhnout zpět na silnici, pár ran kladivem, a jedeme dál. Zaplať pánbůh za tato stará bytelná auta. Modernímu by se aktivovaly airbagy, předek by se zmuchlal až k čelnímu sklu jako deformační zóna, a bylo by o auto méně.
Zastávka ve vesnici Malín / Malinivka, kde předáváme několik beden cukrovinek, a dvě Ecoflow - dar Středočeského kraje, který má s touto obcí partnerství. Ve vesnici totiž žije početná česká menšina! Je tu český kulturní dům (mj. s pražskou literární kavárnou a obřím krtečkem), kam se děti ze vsi chodí učit, protože obecní školu rusové vybombardovali. Před válkou sem české učitelky jezdily učit češtinu, loni vesnice dokonce vyslala do Prahy tým cvičenců na Sokolský slet! A také již přes 200 mužů z obce padlo – jak při její přímé obraně, když přes ni rusové útočili ve směru z Běloruska na Kyjev, tak následně po celé frontě.
Ukrajinské silnice jsou po dlouhé a kruté zimě rozbité ještě více než obvykle, auta dostávají hroznou bídu. Na jednom z džípů něco povolilo/prasklo a začíná téct olej. Přichází ke slovu tažná tyč. Ochotní Malínští zařizují servis, kde se nás ihned ujímají ochotní mechanici, bohužel, závada nejde opravit na počkání, vyžaduje objednat díl, který přijde až zítra. Nemůžeme ztratit den, necháváme auto zde, odveze ho příští výjezd - určitě tu nejsme naposledy. Loučíme se a pokračujeme dále na východ.
Projíždíme předměstí / satelity Kyjeva Irpiň a Buča. Zde spáchaná příšerná zvěrstva rusů nesmí být nikdy zapomenuta, naopak musí být vyšetřena a spravedlivě potrestána.
Za Kyjevem začíná rušení signálu GPS, navigujeme klasicky postaru – stažené offline mapy.cz, papírové mapy, odhad pozice podle orientačních bodů a ujeté vzdálenosti. Díky skautingu..
Sobota, pomalu se blížíme do cíle. Objevuje se vojenská technika, chráněná protidronovými klecemi a rušičkami, kontrolní stanoviště (checkpointy – blockposty).
Na kraji Charkova předáváme jeepy zástupcům jednotek. Rychlé seznámení s jejich ovládáním a různými záludnostmi, které jsme během jejich transportu objevili. Upřímné pevné objetí, stisky rukou, slova díků a Sláva Ukrajině. My 2000 km domů, oni na frontu, do války.
Díky 8 řidičům jedeme zpět nonstop, jen v Kyjevě dáváme krátkou zastávku – účastníkům, kteří jsou zde poprvé, ukazujeme památník padlých obránců na náměstí Majdan. Už je zde bohužel i český koutek, oficiálně už na Ukrajině padlo přes 20 Čechů, ve skutečnosti jich určitě je ještě víc. U Madridu se bojuje za Prahu, rok 2026.. Vzdáváme tichou vzpomínku.
V každé větší obci cestou je podobné pietní místo – vlajky a portréty padlých obránců nejen ukrajinské, ale i evropské a tedy i naší bezpečnosti.
Přechod hranic, posledních 800 km a jsme doma. Neděle večer. A zítra do práce. A tam se kolega zeptá, cos dělal o víkendu.
Díky všem kteří jakkoli přispěli, a umožnili tak, že se nápad dodání 50 sanitek mohl stát skutečností.
JAKUB DRÁP, 12. 4. 2026, ZPRÁVA Z CESTY
Líbí se vám naše činnost a chcete také podpořit pomoc Ukrajině? Prosím pošlete nám příspěvek na transparentní účet 2801169198/2010 nebo navštivte náš dobročinný eshop. Případně můžete podpořit některý z našich projektů i na platformě Donio.
