Z iniciativy poslankyně Evy Decroix (ODS) se v rámci Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí, jehož je předsedkyní, uskutečnilo 15. března 2024 veřejné zasedání zaměřené na dokumentaci a vyšetřování válečných zločinů v Ukrajině.
Kulatého stolu se zúčastnila řada zástupců neziskových organizací, které se zabývají dokumentací ruských zločinů proti Ukrajincům a jejich zemi, kultuře a způsobu života. Nechyběl ani náš předseda Petr Pojman, který se dokumentací zločinů na okupovaných územích dlouhodobě zabývá. Vystoupil Vladimír Dzuro, vyšetřovatel válečných zločinů v bývalé Jugoslávii i Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
Jako přímý svědek ruských zločinů vystoupila na jednání paní Tetiana Pryvalikinová z Izjumu, která s T4U dlouhodobě spolupracuje:
„V Izjumu všechno začalo leteckým bombardováním. V našem domě zahynuly celé rodiny
i děti. Bydlela jsem tam od roku 1989, byli jsme jako rodina. Chci věřit, že ti, kdo spáchali zločiny, budou čelit spravedlnosti, a proto jsem se rozhodla zde o všem mluvit. Válka se odehrává v 21. století. Mám telefon plný důkazů. Tuhle zatracenou válku Rusku nikdy neodpustím."
Dodejme, že město Izjum je známé také jako místo masového pohřebiště, kam Rusové pohřbívali obětí svých zločinů, ale také místo, kde před invazí nebyly žádné legitimní vojenské cíle. Když začalo ruské ostřelování, paní Tetiana se spolu se členy rodiny nejprve schovávala ve sklepě Izjumského pivovaru. Ve městě přestala fungovat elektřina, voda i plyn, v obchodech lidé stáli fronty, venku bylo deset stupňů pod nulou a přes noc se zahřívali od psa. Tetiana s dcerou se rozhodly pro evakuaci. V Ukrajině v této fázi konfliktu byla však i evakuace rizikem a mnozí byli zabiti právě během ní. Nakonec s dcerou odjely, jejich maminka zůstala. Již během evakuace se dozvěděly, že jejich dům byl cílem leteckého bombardování. Poté se doslechly, že se oblast bombarduje každý den, že byly zabity celé rodiny, včetně dětí a s velkou pravděpodobností v ruinách domu skočil život i jejich maminky. Začaly strašné dny okupace, mučení a znásilňovaní. Ve městě přestal fungovat internet. Signál bylo možné chytit jen výjimečně.
Petr Pojman říká, že díky rychlému ústupu Rusů z Charkovské oblasti na podzim roku 2022, zůstalo na místě hodně důkazů i dokumentace. Spolu s charkovskou organizací Maidan Monitoring Information Centre, se kterou T4U spolupracuje, se snaží dokumentovat zločiny a nacházet konkrétní vojenské jednotky a jejich velitele.
Český pracovník Maidan Monitoring Information Centre Adam Sybera hovořil o ruské propagandě: rétorika Kremlu má vůči Ukrajině prvky genocidního záměru. Na většině osvobozených území byly objeveny důkazy o masových zločinech. „Je důležité pochopit, co znamená ruská okupace: vymýcení kultury a identity,“ sdělil Sybera a dodal, že na základě všech typů zločinů je jasné, že Rusku nejde jen o území. „Rusko zaútočilo na náš svět i na náš právní řád a využívá zločiny proti lidskosti, systémové sexuální násilí a jiné ohavnosti, aby svých cílů dosáhlo. Vyšetření těchto zločinů je nutné už jenom proto, abychom se pevně zakotvili v demokratických ideálech Evropské unie.“
Na to navázal Denys Volokha z ukrajinské organizace Kharkiv Human Rights Protection Group a upozornil na velkou míru nepochopení charakteru války a okupace. Zdůraznil, že na okupovaných územích dochází k vědomým zločinům v obrovském měřítku. Cílem Ruska je potlačit ukrajinskou identitu, což je zřejmé z mnoha útoků na ukrajinské kulturní památky.
Vladimír Dzuro, vyšetřovatel válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, zdůraznil důležitost dokumentace válečných zločinů a pozitivně ocenil práci T4U i Maidan Monitoring Information Centre v této oblasti. „Když v devadesátých letech vypukla válka v bývalé Jugoslávii, sami Jugoslávci nevěřili tomu, že tam bude válka. A my jsme nevěřili tomu, že se to bude o necelých třicet let později opakovat v Evropě. Byla by chyba, kdybychom si mysleli, že se něco takového nemůže stát i nám, a je proto nesmírně důležité, aby se válečné zločiny vyšetřovaly až do zdárného konce. Kdybychom na to rezignovali, budeme žít ve světě, kde by bezpráví a násilí zvítězilo. To nesmíme dopustit,“ řekl Dzuro.
„T4U se v Charkově systematicky věnuje monitoringu válečných zločinů a jejich dokumentaci ve spolupráci se Službou bezpečnosti Ukrajiny. Každý nepotrestaný válečný zločin je návodný pro budoucí válečné zločince,“ zdůraznil Petr Pojman.
„Jedině po úspěšném vyšetření těchto zločinů se oběti a jejich příbuzní dočkají uzavření toho, co prožili. Je důležité dotáhnout vyšetřování do konce i kvůli tomu, aby byli viníci potrestáni, aby se nemohli skrývat, ať už se nachází kdekoliv,“ řekl Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
„Ani po dvou letech války nesmíme zapomínat na to, že stále dochází k mučení, vraždění a znásilňování civilistů. Ruská federace nechce jen ukrajinské území, chce zničit duši ukrajinského národa. Jakkoliv spravedlnost pro oběti ruské agrese nemusí přijít hned, nesmí jim být odepřena. Je i na nás, abychom se na cestě k této spravedlnosti aktivně podíleli,“ uvedla poslankyně Eva Decroix.
Tomáš Kraus je politolog, člen Team4Ukraine a vedoucí projektu Červená Kalina.
Powered by Froala Editor
