Dobrovolníci z Team 4 Ukraine několik dnů po ruském raketovém útoku na Ternopil při doručování humanitární pomoci městem dvakrát projížděli. K městu a jeho obyvatelům má Team 4 Ukraine dlouhodobý vztah. Podporujeme bojovou jednotku zformovanou ze zdejších policistů. Protože přinášet svědectví o ruském válečném teroru je důležité, rozhodli jsme se místa útoku na obytné části města navštívit a zdokumentovat.
Ternopil je město na západě Ukrajiny, má přes dvě stě tisíc obyvatel. Je důležitým dopravním uzlem, vede tudy železniční spojení na Kyjev, Oděsu, kříží se zde i důležité silniční tepny. Útočiště zde našlo mnoho vnitřních uprchlíků z východu země. 19. 11. 2025 se město stalo cílem nejničivějšího ruského útoku od začátku ruské plnohodnotné invaze v roce 2022. Uvádí se nejméně devět raket Ch-101, z toho dvě rakety zasáhly sídliště. Následkem je nejméně třicet pět mrtvých, včetně nejméně sedmi dětí. Sedm raket mířilo na továrnu Orion, čtyři drony typu Shahed zasáhly průmyslovou část města. Obě zasažená sídliště jsme mohli za doprovodu místních policistů navštívit a přinést tak z těchto míst svědectví.
Dům na ulici Vasyla Stusa byl raketou zasažen přímo. Došlo k okamžité destrukci horních pater budovy a jejímu požáru. Poškozené bylo i blízké okolí, které tvoří další obytné domy a mateřská škola. Vyprošťování přeživších i obětí trvalo několik dní, práce ztěžovala samovolná zřícení domu. Ruské zpravodajské kanály útok komunikovaly jako ,,epický zásah vojenských cílů,” což po obhlédnutí místa nelze než považovat za nesmírně cynické a nechutné. Obyvatelé nižších pater se mohli do domu po uhašení požáru a ukončení vyprošťovacích prací v doprovodu záchranářů vrátit pro osobní věci. Dům není možné zachránit a bude zdemolován. Přeživší, kteří nesehnali ubytování u příbuzných, dostali náhradní ubytování od města na dobu dvou měsíců. Viděl jsem již několik budov po zásahu různými druhy munice, míra destrukce vyvolaná zásahem rakety Ch-101 je obrovská. Velké kusy budovy se nacházejí i desítky metrů od ní, horní patra jsou naprosto rozmetána. Na vedlejší budově vznikla kresba dítěte snažícího se štítem a světelným mečem místo před raketou ochránit. Spontánně je zde také zřízeno improvizované smuteční místo, kam lidé k fotografiím dětských obětí pokládají svíčky, květiny, plyšáky. Necháváme zde za Team 4 Ukraine podepsanou kondolenci s textem: ,,Myslíme na všechny, kteří v Ternopilu přišli o život nebo byli zraněni. Český lid cítí s Vámi a sdílí Vaši bolest.” Mluvíme s člověkem, který měl v domě byt ve třetím patře. Měl štěstí, v době útoku nebyl nikdo z jeho blízkých přítomen. Policisté nám ukazují na telefonech záběry ze záchranářských prací i z vnitřku budovy. Hrdinství hasičů, lékařů, policistů, obsluhy jeřábů (protože do zhroucených pater je možný přístup jenom shora) je obdivuhodné. Vidíme záběry lidí, kteří s dětmi v náručí utíkají k lékařům nebo prostě jen co nejdále od budovy. Vidíme urychlené kácení stromů a odstraňování zničených aut z okolí budovy, aby měli záchranáři co nejlepší přístup. Lidské vědomí je zvláštní. Ze záběrů jde na vás opravdu silný smutek a zároveň nedokážete ukazovaná videa nesledovat.
Další místo, kde díky ruskému útoku umírali nevinní lidé, se nachází asi patnáct minut chůze daleko. Jedná se o vnitroblok sídliště. Přímý zásah zde dostala menší budova, připomínající výměníkové stanice z českých sídlišť. Budova prý ještě za SSSR sloužila jako technické zázemí továrny Orion, roky se v ní však nacházejí již jen služby pro obyvatele, například kadeřnictví. Dům, ve kterém se zde umíralo, se nachází naproti této malé budově. Zasáhly jej střepiny a části zasažené budovy, což způsobilo rozsáhlý a rychlý požár. Co zní obzvláště tragicky, nejhůře dopadli lidé, kteří šli při poplachu do krytu ve sklepení domu. Zde byl požár od začátku nejsilnější, lidé prakticky neměli jak uniknout. Oheň se rychle šířil do horních pater budovy. Zachránění z obou míst byli sváženi do jedné nemocnice. Někteří lidé se záchranářům ze šoku bránili a chtěli umřít. Veřejně známý je případ zachraňované matky, která viděla uhořet své dítě a odmítala pomoc. Mezi obětmi je i na tomto místě několik dětí, například dvanáctiletý fotbalový brankář, který v nemocnici podlehl rozsáhlým popáleninám po několika dnech marného boje o život. I zde je nespočet květin, plyšáků, fotografie obětí. Dům bude opraven, opravy již postupně začínají. Slyšíme zvuky nástrojů, co neslyšíme je smích a téměř nezní ani mezilidský hovor. I lidé z okolních domů chodí tiše, s pohledem upřeným do země, se smutkem a bolestí ve tvářích. I my se často místo dalších otázek či slov zmůžeme jen na trpké sevření rtů a bolestný pohled do očí našich průvodců z řad ternopilských policistů. Některé otázky, které jsme měli připravené, nám najednou přijde naprosto nepatřičné pokládat. Vidíme, že ani zde nešlo o nic jiného, než o teror proti civilnímu obyvatelstvu.
Loučíme se s naším doprovodem. Smutně. I po nasednutí do auta a vydání se k domovu ještě dlouho mlčíme. Nikomu se nechce, po tom co viděl, mluvit. V duchu si přehráváme příběhy, které jsme slyšeli a kterých jsou navštívená místa svědkem. Přemýšlíme o tom, s jakými pocity se do tohoto domu po jeho opravě lidé vrátí a zda tam budou chtít žít. V místě, kde jejich blízcí nebo sousedé umírali. Ne, nejde se do toho vžít. Na čem se shodneme je, že stopa smutku zůstane už navždy v nás.
Aranka, Míša, Boris, Honza
Team 4 Ukraine
Pozn.: Fotografie Team 4 Ukraine a Policie Ternopil
Líbí se vám naše činnost a chcete také podpořit pomoc Ukrajině? Prosím pošlete nám příspěvek na transparentní účet 2801169198/2010 nebo navštivte náš dobročinný eshop. Případně můžete podpořit některý z našich projektů i na platformě Donio.
Powered by Froala Editor
